Hněvošice
Obec Hněvošice leží v severní části okresu Opava při státní hranici s Polskou republikou, severní hranice katastrálního území obce je zároveň i hranicí státní. Na jihovýchodě obec sousedí s obcí Kobeřice, na jihu s obcí Služovice a její částí Vrbka, na západě s obcí Oldřišov. Od okresního města Opavy je obec vzdálena cca 10 km.
Vyjížďka obyvatel za prací a občanskou vybaveností je jednoznačně orientována na Opavu, část ekonomicky aktivních obyvatel dojíždí do zaměstnání do Kobeřic (do sádrovcového dolu firmy Gypstrend), ojediněle do Oldřišova (zemědělská výroba - Obchodní družstvo vlastníků Oldřišov) a do Ostravy. Do Kobeřic směřuje také vyjížďka za některými zařízeními občanské vybavenosti - 2. stupeň základní školy, lékárna, zařízení obchodu a služeb, stavební úřad apod.
Dopravní vazby území na okolí zajišťuje silnice I/46 Vyškov - Olomouc - Opava - Sudice - státní hranice, jejíž plynulost je v úseku Hněvošice - Sudice přerušena polským územím a prochází proto závlekem přes Kobeřice a Rohov.
Ze zařízení technické infrastruktury vyššího významu jsou na území obce dva věžové vodojemy s kapacitou 2 x 200 m3, z nichž jsou zásobovány Služovice, Vrbka a Oldřišov a prochází tudy dálkový optický kabel Kobeřice - Služovice.
Území se nachází v mírně teplé klimatické oblasti, v podoblasti MT 10.
Vybrané klimatické charakteristiky území:
Na charakter podnebí Opavska má vliv jeho poloha. Území se nachází východně od Hrubého Jeseníku, sever je otevřen do Slezské nížiny. Do území proto zasahují ještě vlivy Baltského moře, které způsobují především chladnější jaro a teplejší suchý, slunný podzim.
Podle sledování na stanici ČHMÚ v Opavě převládají na území obce jihozápadní větry. Nejméně časté jsou východní a jihovýchodní větry.
Území je součástí těchto geomorfologických regionů:
Území se nachází v podcelku Hlučínská pahorkatina, kde bylo prokázáno dvojí zalednění - krakovské a středopolské.
Území Slezské nížiny je až na oblast Hlučínské čelní náporové morény velmi ploché.
Reliéf Hlučínské pahorkatiny vznikl na málo odolných sedimentech kontinentálního zalednění. Jeho základní rysy tvoří široce zaoblené rozvodní hřbety, plošiny, mírně skloněné svahy a údolí, s úvalovým příčným profilem, která jsou často suchá a asymetrická. Asymetrie údolí je typickým rysem reliéfu. Nevyskytují se zde čerstvé tvary ledovcové akumulace. Celkově lze reliéf označit jako mladopleistocenní a periglaciální.
Nadmořská výška území se pohybuje od 240 m n.m. (severovýchodně od zastavěné části Hněvošic) po 315 m n.m. (Almin kopec při západní katastrální hranici Hněvošic - nejvyšší bod Hlučínska).
Z hlediska geologického původu je území řazeno k mladším třetihorám (neogénu), především ke střednímu až svrchnímu (většinou mořskému) miocénu. Z tohoto období pocházejí především šedivé slíny a jíly, které jsou typické hlavně pro zářezy vodních toků. V těchto vrstvách jsou uložena také ložiska sádrovce. Tyto horniny vystupují v území jen v malém rozsahu - jihovýchodně od Hněvošic (především po v k.ú. Kobeřic).
Převládajícími půdními typy na území Hněvošic jsou hnědozemě typické a hnědozemě luvizemní na sprašových hlínách. Z hlediska zrnitosti se jedná především o středně těžké půdy. Typické hnědozemě převládají v severní části k.ú.Hněvošic, hnědozemě luvizemní v jižní polovině řešeného území.
Podél Oldřišovského potoka protékajícího Hněvošicemi se vyskytuje fluvizem (typická).
Na území se vyskytují nebo na ně zasahují následující ložiska, chráněná ložisková území a dobývací prostory nerostných surovin:
| Ložisko | Plocha | Firma | Způsob těžby | Surovina |
|---|---|---|---|---|
| U3 052100 Hněvošice | 27,99 | CIDEM | dřívější | Cihlářská |
| B3 177400 Kobeřice | 70,77 | GYPSTREND | Dosud netěženo | Sádrovec |
Vysvětlivky:
Firma - název organizace vlastnící těžební oprávnění, případně název organizace pověřené ochranou a evidencí ložiska.
Vytěžené ložisko, dobývací prostor a chráněné ložiskové území cihlářské suroviny leží severně od zastavěného území obce, výhradní ložisko a dobývací prostor sádrovce zasahuje na východní okraj k.ú. Hněvošic z Kobeřic.
Dne 7. 11. 2000 nabylo právní moci rozhodnutí o změně chráněného ložiskového území Hněvošice, vydané Ministerstvem životního prostředí, odborem výkonu státní správy IX v Ostravě pod č.j. 580/1069/22/A-10/00, kterým se mění rozsah chráněného ložiskového území Hněvošice. Dosavadní CHLÚ bylo tvořeno dobývacím prostorem Hněvošice a nezahrnovalo celou plochu výhradního ložiska Hněvošice. Změna spočívá v zahrnutí zbývající severní části výhradního ložiska mimo dobývací prostor do CHLÚ a ve zmenšení CHLÚ vypuštěním jihovýchodní části stávajícího dobývacího prostoru, kde se již žádné zásoby nenacházejí.
Sesuvná území se v území nevyskytují.
Ve východním výběžku katastrálního území obce je evidované poddolované území:
V území leží zvláště chráněné území ( ZCHÚ ) ve smyslu zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny - přírodní rezervace Hněvošický háj
1. Základní údaje o tomto ZCHÚ podle Plánu péče na období 1998-2007 jsou následující:
2. Hlavní předmět (motiv) ochrany:
Ochrana přirozených lesních porostů s prvky karpatské květiny, která zde nachází severozápadní hranici svého rozšíření ( zapalice žluťuchovitá - Isopyrum thalictroides, hvězdnatec čemeřicovitý - Hacquetia epipactis, ostřice chlupatá - Carex pilosa, přeslička největší - Equisetum maximum).
3. Cíl ochrany:
Uchování charakteru přirozených lesních porostů, jež tvoří refugium rostlin a živočichů.
4. Charakteristika chráněného území ve vztahu k hlavnímu motivu ochrany:
Izolovaný lesní komplex v zemědělské krajině. Terén ZCHÚ je tvořen mírnými svahy s různými expozicemi, terén je členěn zářezy a roklemi s potůčky. Lesní porosty jsou prezentovány z větších části středním lesem a pařezinou.
5. Zásadní vlivy lidské činnosti v minulosti :
V lesních porostech nebylo v minulosti intenzivně hospodařeno. Bylo započato s převody pařezin na les vysokokmenný, jinak byla prováděná výchova porostů různou intenzitou.
6. Negativní vlivy ( činitelé ) a možná nebezpečí dalšího ohrožení:
V minulosti byl na několika místech stanoviště vysazen nevhodný smrk. Z lesnického hlediska je největším problémem absence buku a jedle v porostní skladbě lesa. Zdravotní stav porostů je dobrý.
Z hlediska ochrany přírody a krajiny je v rámci územního plánu nutno respektovat také významné krajinné prvky (VKP).
Podle Klasifikace území České republiky dle souhrnného hodnocení kvality ovzduší leží území v oblasti s mírně znečištěným ovzduším, což představuje druhý nejpříznivější stupeň v pětibodové stupnici, který reprezentuje přibližně 60% území ČR. Nejbližší imisní stanice se nachází v Opavě.
Znečištění ovzduší je (s výjimkou prašného aerosolu) poměrně nízké, k překračování platných limitů nedochází u žádné znečisťující látky. Situaci v zastavěné části obce, zejména během topné sezóny, pozitivně ovlivňuje fakt, že obec je plošně plynofikována a k vytápění budov je ve velké míře využíváno k životnímu prostředí šetrnějších plynových paliv na úkor tuhých fosilních paliv.
Soustavné měření jakosti povrchových vod se v území neprovádí. Nejzávažnější skutečností z hlediska ochrany vod je fakt, že v obci je vybudována pouze jednotná kanalizace zaústěná do recipientu. Čistírna odpadních vod v obci není. Způsob likvidace komunálních odpadních vod v Hněvošicích je nutno hodnotit jako nevyhovující s negativními hygienickými a ekologickými dopady.
Územním plánem je navrhováno vybudování obecní mechanicko-biologické čistírny odpadních vod, dále biologický rybník a doplnění úpravy některých úseků jednotné kanalizační sítě.
Půda patří společně s ovzduším a vodou k základním složkám životního prostředí, její postavení je však značně odlišné od zbývajících dvou složek. Znečišťování ovzduší a vody lze téměř zcela vyloučit po odstranění jejich zdrojů, kontaminace půd je však většinou nevratný jev, za normálních podmínek nemůže být samostatně dosaženo původního stavu.
Na území Hněvošic nedochází k překračování platných limitů a hodnoty obsahu všech sledovaných rizikových prvků jsou nízké.
Největší ozáření obyvatel v ČR způsobují přírodní zdroje, především dceřinné rozpadové produkty radonu. Jedním ze tří hlavních zdrojů radonu v obytných prostorech je půdní vzduch v podloží (kromě vody a stavebního materiálu).
Radonové riziko v domech je způsobeno většinou nasáváním radonu z podloží přes nedokonalé těsné základy domu. Radon se rozpadá na tzv. dceřinné produkty (polonium, vizmut a olovo), které se ve vzduchu mohou vázat na aerosol. Mohou být vdechovány a následně způsobovat ozařování tkáně v plicích. Toto ozáření může být jedním z faktorů vzniku rakoviny plic. Z uvedeného důvodu je velmi důležité řešit systematicky problematiku radonu v bytech na území ČR.
Z Odvozené mapy radonového rizika vyplývá, že území se nachází v oblasti s vysokým rizikem z geologického podloží ( III. kategorie radonového rizika).
1. Kategorie radonového rizika se týkají radonu pocházejícího z geologického podloží. I když existuje závislost mezi objemovými aktivitami radonu v půdě a uvnitř objektu, je nutno si uvědomit, že zdrojem radonového rizika uvnitř objektu mohou být i stavební materiály, které nemají žádný vztah k lokální geologické situaci.
2. Rozdělení území do kategorii radonového rizika má pravděpodobnostní charakter. Je to způsobeno především vysokou plošnou variabilitou objemových aktivit radonu, závislou na řadě geologických i negeologických faktorů.
3. Při stanovení kategorie přímým měřením objemové aktivity radonu v původním vzduchu je respektováno zařazení plochy podle největších zjištěných hodnot. Vyšší kategorie je stanovena i v případech geologické predispozice území k akumulaci radonu (např.materiál říčních teras a s vysokým podílem valounů granitoidů, propustný pokryv na přirozeně radioaktivních horninách).
4. Podrobné posouzení radonové rizikovosti v jednotlivých lokalitách vyžaduje přímé měření objemové aktivity radonu v detailním měřítku. Údaje z mapy slouží k vymezení rizikových oblastí, nikoliv však jako přímý a jediný podklad pro detailní interpretaci radonového rizika na jednotlivých stavebních plochách.
V území existují rozvojové a omezující faktory, které mají různý význam pro možnosti vývoje sídel, tj. především pro růst obyvatel. Prvořadý význam pro rozvoje sídel se přikládá zpravidla zaměstnanosti (zejména v regionálním měřítku), následuje dopravní poloha, kvalita rekreačního a obytného prostředí a další jednotlivé faktory.
V případě Hněvošic se projevuje na jejich vývoji především:
Vývoj počtu obyvatel v minulosti ( po r. 1869 ) vykazoval dlouhodobý růst, který omezily důsledky druhé světové války. Poválečný růst počtu obyvatel ustal v šedesátých letech. K poklesu počtu obyvatel došlo v sedmdesátých letech, především v důsledku migrace mladých rodin do blízkostí měst za státem dotovaným bydlením ( Opava, Dolní Benešov, Ostravsko ).
Vývoj počtu obyvatel od roku 1869 v obci je patrný z následující tabulky:
|
| Skutečnost | Prognóza | ||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Rok | 1869 | 1900 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2020 |
| Obyvatel | 555 | 641 | 694 | 658 | 875 | 842 | 873 | 957 | 1024 | 1080 |
Počet trvale bydlících obyvatel byl na začátku roku 2001 - 1024 ( sčítaní obyvatel 2001). Vývoj po r. 1991 je příznivý, především při srovnání se situací ve velikostně podobných obcích ( ale i ve městech, u kterých dochází k poklesu počtu obyvatel - viz pokles počtu obyvatel u města Opavy v posledních letech). Významný brzdícím faktorem migrace mladých rodin z menších obcí je především růst nákladů na bydlení v bytových domech, které se právě soustřeďují ve městech. Nejatraktivnější skupinou se v současnosti stávají z hlediska bydlení příměstská sídla ( dobře dopravně dostupná ) v kvalitním životním prostředí.
Věková struktura obyvatel území je dobrá, podíl předproduktivní věkové skupiny (0 - 14 let ) je 19,9% ( r.2001, výsledky sčítaní ), při srovnatelném průměru okresu Opava 17,4%. Podíl obyvatel nad 60 let ve stejném období u Hněvošic 16,8%, tj. podobně jako srovnatelný průměr okresu Opava ( 17,6% ). Tato skutečnost příznivě ovlivňuje další možnosti růstu počtu obyvatel přirozenou měnou. Z dlouhodobého hlediska je však nutno v území uvažovat s výrazným růstem podílu osob v poproduktivním věku, podrobně jako v celé ČR.
Pro rozvoj území má velký význam nabídka pracovních míst a úroveň nezaměstnanosti v celém dojížďkovém regionu. Údaje podle výsledků sčítaní z r.2001 evidují počet ekonomicky aktivních obyvatel 508, mimo obec bydliště vyjíždělo za prací 321 osob, do obce dojíždělo za prací 18 osob. Odhadujeme, že počet pracovních míst v území klesá, v současnosti jde asi o 80-90 míst, a to především v zemědělství, obchodech a službách a v drobném podnikání.
Obyvatelé obce vyjíždějí za prací především do Opavy a Ostravy. Okres Opava a zejména jeho centrální a severní část patří z hlediska nezaměstnanosti v rámci Moravskoslezského kraje k regionům s relativně dobrou situací. Příznivým faktorem je i dobrá dopravní návaznost na město Opavu. Z dlouhodobého hlediska integračních procesů v rámci Evropské unie je důležité zprůchodnění hranice s Polskem (volný pohyb pracovní síly a kapitálu). Tento vývoj přinese nové impulsy pro rozvoj obce, protože region Ratibořska (v Polsku) patří k výrazně prosperujícím oblastem v rámci celého česko-polského pohraničí.
Během období do r. 2020 se očekává mírný růst počtu obyvatel v obci, z výchozího stavu cca 1030 trvale bydlících obyvatel v současnosti na cca 1080 obyvatel v r. 2020. V úvahu bereme jak vlastní rozvojové možnosti řešeného území, tak především širší podmínky regionu (především možnosti zaměstnanosti). Obecným omezujícím faktorem je pokles počtu obyvatel v celé ČR v důsledků poklesu počtu narozených dětí, který nestačí pokrýt ani kladné saldo migrace ČR se zahraničím ani postupné prodlužování průměrné délky života (zejména u mužů).
V území bylo v roce 2001 (podle výsledků sčítaní) 329 trvale obydlených bytů, z toho 320 v rodinných domech. V obci je jeden bytový dům (bývalá celnice) s 10 byty.
Počet neobydlených bytů ( 43 ) je poměrně značný, avšak v zásadě odpovídající způsobu zástavby a velikosti sídla. K druhému bydlení (zahrnují v sobě obvykle i rekreační bydlení) je využívána většina formálně neobydlených bytů (byty však nejsou vyjmuty z bytového fondu). Druhé bydlení a i zbývající část neobydlených bytů představují potencionální rezervu z hlediska trvalého bydlení, která však obvykle není dostupná příjmově nejslabším skupinám obyvatel.
Dlouhodobý vývoj počtu bytů a domů v minulosti, včetně výhledu do r.2020 je patrný z následující tabulky:
| Trvale obydlené byty | ||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Rok | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2020 | ||
| Celkem | 235 | 192 | 281 | 301 | 329 | 370 | ||
| Trvale obydlené domy | ||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Rok | 1930 | 1950 | 1970 | 1991 | 2001 | 2020 | ||
| Celkem | 112 | 129 | 166 | 212 | 221 | 250 | ||
| poznámka: v letech 1930 a 1950 jsou uvedeny i domy neobydlené | ||||||||
Po r. 1970 byla v obci realizována poměrně rozsáhlá individuální bytová výstavba rodinných domů, jejíž dlouhodobá tradice existuje především v regionu obcí mezi Hlučínem a Opavou. Bytový fond vykazuje poměrně příznivou věkovou strukturu a většinou i velmi kvalitní údržbu. V území existuje výrazný zájem o individuální (většinou svépomocnou) bytovou výstavbu.
Pro území je nutno během období do roku 2020 uvažovat:
1. S odpadem cca 25-30 bytů (částečně i přeměnou bytů na druhé bydlení, vlastní demolice budou tvořit menší část odpadu), tj. s poměrně nízkou intenzitou odpadu pod 0,5% ročně z celkového výchozího počtu bytů. Nízká intenzita odpadů bytů vyplývá především z kvalitní údržby a příznivé věkové struktury bytů. U rodinných domů postavených v posledních desetiletích je reálná životnost odhadována na více než 150 let ( s nutností generálních oprav a přiměřené údržby).
2. S potřebou minimálně 60 bytů pro zlepšení úrovně bydlení, a to především pro pokrytí nároků vznikajících v důsledku poklesu průměrné velikosti cenzové domácnosti, což bude představovat největší část z celkové potřeby nových bytů. Tato potřeba však do r. 2020 nebude plně uspokojena a především do r. 2010 je možné očekávat i mírný nárůst soužití cenzových domácnosti. Soužití cenzových domácností nelze ve vesnickém území považovat za jednoznačně negativní jev, určení jeho přirozené míry je problematické. V řešeném území existuje tradiční značná sociální soudržnost rodin, zmenšující nároky na sociálně zdravotní služby
3. Pro přírůstek počtu trvale bydlících obyvatel s cca 15-20 byty.
Potřeba bytů byla redukována s ohledem na odhad koupěschopné poptávky po bydlení, která je menší než celkové bilancované (ideální) potřeby. V řešeném území (po redukci na úroveň koupěschopné poptávky) se doporučuje uvažovat s realizací asi 70 nových bytů v období let 2000 - 2020. Přitom cca z třetiny se předpokládá jejich získání bez nároku na nové plochy vymezené územním plánem jako návrhové (formou nástaveb, přístaveb, změn využití budov, v zahradách, na místě demolic apod. ). Součastně však pro přiměřené fungování trhu s pozemky se doporučuje zajistit výraznou převahu nabídky pozemků nad očekávanou poptávkou ( min. o 50% ).
Vývoj počtu obyvatel a bytů v obci Hněvošice :
|
| trvale bydlících obyvatel | trvale obydlených bytů | úbytek bytů | |||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Rok | 2001 | 2010 | 2020 | 2001 | 2010 | 2020 | do r.2010 | do r.2020 |
| z toho BD | 30 | 25 | 25 | 10 | 10 | 10 | 0 | 0 |
| celkem | 1030 | 1050 | 1080 | 330 | 350 | 370 | 10 | 30 |
|
| nových bytů | |||
|---|---|---|---|---|
|
| v bytových domech | v rodinných domech | ||
| v období | do r.2010 | do r.2020 | do r.2010 | do r.2020 |
| * | 0 | 0 | 20 | 50 |
| celkem | 0 | 0 | 30 | 70 |
